Rozdíl ve spotřebě oproti jinak úspornému motoru je u verze 4×4 větší než jsem čekal.
Rozdíl ve spotřebě oproti jinak úspornému motoru je u verze 4×4 větší než jsem čekal.
Plug-in hybridy dávají smysl hlavně v případě, že je majitel pravidelně dobíjí. To platí i pro Škodu Octavia Combi iV.
I když jsou plug-in hybridy v delším horizontu kvůli emisní normě Euro 7 postupně určeny k zániku a představují tak v současnosti jen jakýsi mezistupeň na cestě k plné elektrifikaci, ukazuje se, že současné technologie z nich umí udělat smysluplná auta, s kterými není problém vyrazit i na delší cesty. Právě to je jejich hlavní výhoda společně s faktem, že se z hlediska užitné hodnoty jedná o běžná auta s jen minimem omezení. Přesně taková je i Škoda Octavia Combi iV – na první pohled běžné, praktické a prostorné kombi, které ale umí jezdit i pouze na elektřinu.
K tomu má pod podlahou kufru umístěný akumulátor o kapacitě 13 kWh, který umožňuje dojezd kolem 60 km. Jak jsem se sám přesvědčil, je to hodnota reálná, neboť auto při jízdě čistě na elektřinu vykazuje spotřebu kolem 15-16 kWh/100 km. V tomto ohledu tedy Octavia Combi iV potěší a v případě pravidelného dobíjení s ní lze zejména městské cesty absolvovat bez problémů s nulovými lokálními emisemi. Stejně jako u všech plug-in hybridů, dává tato kombinace pohonu smysl jen v případě, že je majitel schopen (a ochoten) vůz dobíjet téměř pokaždé, když je to možné – ideálně tedy večer doma nebo přes den v práci. Pak lze s tímto velkým kombíkem jezdit v průměru třeba jen za 2 l/100 km. Kvůli bateriím je sice objem kufru snížen na hodnotu 490 litrů, i tak ale zůstává kombík z Mladé Boleslavi praktickým rodinným autem.
Plug-in hybridní Octavia Combi je v nabídce pouze ve výbavách Ambition či Style. Stojí od 899 900 Kč.
Z hlediska jízdních vlastností se Octavia Combi iV hodí spíše pro svižnější jízdu v přímějším směru, vyloženě dravě se totiž do zatáček kvůli své vyšší hmotnosti nepouští. Pocit z řízení na volantu je však dobrý ve všech situacích, kromě toho řidič dostává dostatečné informace i od podvozku. Ten ale není přehnaně tvrdý, spíše působí tuhým robustním dojmem, takže se auto zbytečně nekolébá, ale i tak solidně tlumí nerovnosti. Řízení Octavie by bylo ještě příjemnější, pokud by se podařilo lépe odladit palubní elektroniku a asistenty. Ne, že bych měl s infotainmentem problém pokaždé, ale přeci jen na můj vkus až příliš často nepodával 100% výkon – někdy pomalu nabíhal, jindy měl problém se spojením přes Android Auto, pak jsem zase musel čekat dlouhé sekundy, než jsem si třeba mohl upravit hlasitost audiosystému. U jízdních asistentů nepatřím k těm, kteří by a priori byli proti nim, nicméně systém udržování v jízdním pruhu na mě byl v Octavii až příliš aktivní a o chybové hlášce o nedostupnosti Front Assistu se mi snad zdá ještě dnes. Varovným zvukem a ikonkou jsem byl totiž při jízdě leckdy upozorněn i několikrát za minutu.
Škoda Octavia Combi iV je tak v mých očích typickým představitelem dnešní doby. Celkově příjemné, hezké, technologicky vyspělé, výkonné a přitom úsporné auto, které nabízí pohodlný prostor pro rodinné cestování napříč Evropou, ztrácí pár zbytečných bodů v oblastech, které nemají s jízdou samotnou vlastně nic společného.
