Kufr má objem pouze 430 litrů, což je pro tak velké kombi málo
Jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Španělsku nás logicky také zlákalo, a tak jsme se od Costa Brava vypravili do zhruba 50 kilometrů vzdáleného pohoří Montserrat, kde stojí světoznámý klášter. Poradím, jak se tam dostat s obytňákem a dokonce i přespat. Východ slunce za to stojí!
Benediktinský klášter Montserrat je vyhledávanou katalánskou turistickou atrakcí, a tak jsme během našeho pobytu u moře na Costa Brava několikrát přemítali, zdali se tam cestou zpátky vypravit či nikoliv. Nebude tam moc lidí? Jak je to tam s parkováním? Dá se vyjet až nahoru s obytňákem? A můžeme tam někde přespat? Ve volných chvílích jsme trochu hledali na netu a pár informací jsme našli zejména na německých diskuzních serverech, kde byly zmiňovány také problémy s parkováním v sezóně (my jeli v půlce července) či varování před zloději. K tomu nás na jednom stellplatzu vyplašil sousední Němec příběhem o organizovaných skupinách, které vám během půl hodiny obytňák nejen vykradou, ale víceméně i rozmontují. Ale co, když už jsme tady, tak tam zajedeme a uvidíme, jak to na nás bude působit, zní naše rozhodnutí a dopředu říkám, že se nic z tragických scénářů ani zdaleka nevyplnilo, ba naopak. Navštívit Montserrat obytňákem je skvělý zážitek se spoustou výhod.
Je fakt, že zejména v sezóně je Montserrat hojně navštěvovaným místem, takže je s obytňákem vhodné plánovat i dobu příjezdu. My jsme pohodlně sjízdnými serpentinami vyšplhali na centrální parkoviště cíleně až v podvečer kolem 17:30 a klidně jsme mohli dorazit i později. U závory bereme lístek a vyrážíme dále do kopce, kde nacházíme místo, kam se s obytňákem v pohodě vejdeme. Mimochodem, pokud byste už blíže klášteru žádné místo nenašli, nezoufejte, příjezdová silnice končí kruhákem, kde se bez problémů zase otočíte na cestu dolů. S obytným autem musíte parkovat na běžném parkovišti pro osobáky, které je ve svahu a přes den bývá skutečně plné. Pokud ale přijedete v čase, kdy většina lidí pomalu odjíždí, je to úplně v klidu. Jenom ten svah není úplně vhodný na spaní, ale i to se dá vyřešit – o tom později. Máme čas, turistů je celkem málo a díky všudypřítomným kamerám na parkovišti s klidem odcházíme na večerní průzkum Montserratu. Jediné, nad čím pořád dumáme je, proč jsme tady v půlce července jediný obytňák. Ne, že bychom čekali nějaký zásadní nával, ale že tu kromě nás nikdo s obytným autem nebude, to nás docela překvapuje.
Obsluha parkoviště je velmi vstřícná. Jen se nebát zeptat.
Kolem čtvrt na devět vyrážíme na druhý pokus. Tentokrát už je BUS parking skoro prázdný a nikdo další nepřijíždí. Pohoda. Stavíme se na kraj s výhledem a můžeme potvrdit, že tu skutečně dost fouká. Dáváme večeři, vínko, koukáme do údolí i na Montserrat postupně se halící do tmy. Tohle místo má fakt atmosféru. Servisní zázemí pro obytňáky tu samozřejmě žádné není, ale zjišťujeme, že je tu i přes noc otevřené poměrně čisté WC, které sice nevyužijeme, ale jako info pro ostatní se to může hodit.
Východ slunce nad Montserratem dává magickému místu další dimenzi
Ze zahraničních diskuzí jsem vyčetl, že parkovací automat často obytné auto zařadí do kategorie autobusů, a tak místo 6,50 Eur za 24 hodin zaplatíte asi 50 Eur. A to prostě nechceš, a tak doporučuji stejné řešení, jako jsme zvolili my – parkovné se totiž kromě automatů dá zaplatit i při výjezdu přímo u obsluhy, která vám samozřejmě naúčtuje správný tarif. V roce 2019 to bylo již zmíněných 6,50 Eur, což považuji za nocování na tak skvělém místě, pod kamerami a s možností si ráno udělat pěkný výlet, jako skvělou cenu. Parkoviště u pražské ZOO stojí víc…