Pět dveří je sice praktických, ale takové Mini vypadá jako jezevčík.
Vzhledově sice působí jen jako zvětšený Mercedes třídy C, ale má potenciál přetáhnout zákazníky i svému luxusnímu sourozenci Mercedesu třídy S, s kterým si je rovněž dost podobný. Řeč je o Mercedesu-Benz třídy E, který aktuálně zastává v modelové nabídce stuttgartské značky pozici technologicky nejvyspělejšího auta. Testoval jsem verzi s novým dvoulitrovým turbodieselem. Stačí?
Mercedes-Benz E 220d mi po nějaké době zase umožnil koukat týden na svět skrz hvězdu na kapotě. Co všechno jsem vykoukal?
Widescreen měří na šířku 70 cm, čímž tento dominantní displej převyšuje leckterou televizi.
Jakkoliv se v označení modelů, jejich derivátů a derivátů jejich derivátů u Mercedesu aktuálně celkem ztrácím, o to více oceňuji nastoupenou cestu k zjednodušení u označování pohonů. Zapomeňte na CDI nebo Bluetec, dieselové verze mají za číslovkou 220 zase prostě jen písmenko „d“. V mém případě označuje agregát z nové řady turbodieselů (OM654), který má jedno turbo a výkon 195 k (143 kW). Logicky má filtr pevných částic a využívá katalyzátor AdBlue a i díky tomu vykazuje na papíře téměř snovou spotřebu 3,9 l/100 km. Můj první dojem je zatím hlavně ten, že je motor velmi dobře odhlučněn a do interiéru se nenesou žádné vibrace. Tenhle motor vás pod kapotou rušit nebude a z hlediska kultivovanosti ho řadím k nejlepším současným naftovým motorům.
Téměř pětimetrový Mercedes před garáží neunikl pozornosti sousedů a mimoděk tak na této malé „focus grupě“ ukázal, jak moc jsou si současné modely třídy C, E a S podobné. Nejen na můj vkus až moc. Zezadu je má člověk problém rozeznat víceméně i když stojí vedle sebe – světla, linie, víko kufru, to vše je identické. Je to škoda, doba vyložené unifikovanosti modelových řad je podle mě pryč. Netuším, co k tomu designéry vedlo a beru to u éčka jako jeho hendikep. Takové auto by si určitě zasloužilo vyčnívat z davu o něco víc.
Vymyslet u aut smysluplný, funkční a přitom jednoduchý způsob, jak ovládat tu spoustu systémů a asistentů, není vůbec snadné a bojuje s tím kdekdo. Mercedes-Benz E 220d vám toho na velkých displejích s excelentní jemnou grafikou ukáže opravdu hodně, a tak by se jeden bál, že to nezvládne všechno ovládat. Mám sice rád moderní technologie a není mi to cizí, ale že bych zase patřil k těm, kteří si v autech libují v noření se do dalších a dalších podmenu nějakého systému, to ne. Klidně přiznám, že i díky zmíněnému Widescreenu mě Mercedes trochu vyplašil. O to raději zde píšu, že ovládání vyřešili chlapci ze Stuttgartu velmi dobře. Na středové konzoli zůstal otočný ovladač, touchpad a několik tlačítek pro rychlejší přechod, ale to hlavní se odehrálo na volantu v podobě dost nenápadných „tlačítek“, která vlastně nejsou tlačítka, ale dotykové plochy, po kterých se přejíždí prstem a jemným tlakem potvrzuje. Levým ovladačem se řeší přístrojový štít, pravým pak centrální obrazovka systému Command. A těmito dvěma senzory nastavíte víceméně všechno, co potřebujete. Chce to trochu zvyku a jemnější motoriku, ale pak to funguje opravdu solidně. Netvrdím, že to jde všechno po paměti, to ani zdaleka, takže při jízdě se musíte na displeje stejně pořád koukat, ale jako celek má systém ovládání logiku. Já bych ocenil třeba tak maximálně pět klasických tlačítek předvoleb rádia a byl bych spokojený.
To, že má čtyřválec, který je spojen s devítistupňovou automatickou převodovkou, nízkou spotřebu, jsem zjistil už během uplynulých dní. I ve městě se v pohodě dostanete do rozmezí 6-7 l/100 km, při příznivém profilu trasy a plynulém provozu lze jezdit i kolem 5 l/100 km. Na tak velké auto fakt skvělé hodnoty, a to jsem povětšinou jezdil v módu Comfort nebo Sport a nikoliv Eco, kde mi reakce plynu přišly už moc tupé a podřízené ekodiktátu. Převodovka řadí plynule a bez škubání, motor je dostatečně silný a jeho 400 Nm nemá s autem těžkou práci – mimochodem, testovaný Mercedes vážil pouze necelých 1700 kg, což je na tak velké a vybavené auto celkem solidní údaj. Jasně, šestiválec by takovému autu slušel víc, ale čtyřválec mu ostudu určitě nedělá. Naprosto stačí i na dálnici, kde vynikne charakter auta určeného pro dlouhé mimořádně pohodlné a přitom svižné přesuny – při 130 km/h točí motor na devítku jen 1500/min. Můj svižnější, nikoliv vyloženě sportovní, jízdní styl po dálnici znamenal spotřebu přesně 6 l/100 km – klobouk dolů! Mercedes-Benz E 220d má skvělou aerodynamiku, při odstavení nohy z plynu téměř neztrácí rychlost a jakoby bez odporů pokračuje tiše dál a dál.
Škoda, že na roletách podvozek rázuje. Jinak by byl cestovní komfort dokonalý.
Mercedes-Benz třídy E považuji za jedno z nejlepších aut letošního roku. Nejen proto, že je to Mercedes, ale objektivně vzato je to zkrátka velmi dobré auto v těch parametrech, které považuji za důležité. Je mezi finalisty Evropského auta roku a vůbec bych se nedivil, kdyby vyhrálo. Není sice pro každého, ale porota COTY už v minulosti mnohokrát dokázala, že tohle hledisko jí vůbec netrápí. Kromě toho z finálové sedmičky aut soutěžící o titul Car of The Year 2017 lze za „normální“ považovat tak maximálně 3 vozy. Cenovka testovaného kusu přes 1,9 miliónu Kč není v tomto segmentu nijak výjimečná – na příplatcích můžete klidně uletět řádově i mnohem víc, a moderní éčko je cenově srovnatelné třeba s dosluhujícím BMW řady 5.
Máš fungující firmu nebo velmi slušnej job a taky hodně jezdíš zejména delší trasy. Hledáš vysoce komfortní, bezpečné reprezentativní auto, z kterého ale na první pohled nečiší přehnaná arogance – zkrátka něco elegantně nenápadného. Máš blízko k technologiím, dokážeš je používat a tvoje auto, kde trávíš hodně času, jimi musí disponovat. Čtyřválec pod kapotou ti nevadí, důležité je, že ti vyhovuje dynamika a oceňuješ reálně nízkou spotřebu.
Sto tisíc sem, sto tisíc tam při nákupu auta neřešíš, možná ho bereš na operativní leasing, možná do firmy minimálně na dalších pět let, tak proč si nedopřát. Základní sedan E 200d stojí 1 197 900 Kč, výchozí verze testovaného modelu E 220d přijde na 1 270 500 Kč, konkrétní kus pak na 1 939 739 Kč.
Mercedes-Benz E 220d je skvělé auto. Jedno z letošních nejlepších. Takže pokud ti je značka sympatická, najdeš v něm po technologické stránce špičkový vůz, který tě dále potěší reálně nízkou spotřebou při solidní dynamice, vysokým jízdním komfortem na dobrých silnicích, dostačující nabídkou prostoru a v neposlední řadě i konkurenceschopnou cenovkou.
Za největší problém považuji neharmonický podvozek na rozbitějších silnicích, větší náklony v zatáčkách a nekomunikativní řízení. Většina z toho by ti ale nemusela vadit, pokud nejezdíš vyloženě sportovně. Stejně tak asi překonáš fakt, že vzhledově je éčko nezaslouženě zbytečně moc podobné svým sourozencům.
Mercedes-Benz E 220d je manažerský sedan se vším všudy. Je radost s ním jezdit delší trasy, užívat si komfortního podvozku, tichosti v interiéru, dostatečné dynamiky, nízké spotřeby, rozumě vyřešeného ovládání technologií, zajímavé architektury interiéru… Nebýt citelného úbytku komfortu doprovázeného rázy na příčných nerovnostech, neměl bych v negativech skoro o čem psát. Raději na závěr znovu zopakuji, že ho nechválím jen z podstaty toho, že se jedná o Mercedes, ale zkrátka proto, že je to jedno z nejlepších aut současnosti. Jeho koupí určitě chybu neuděláte – jen bych zauvažoval o verzi s pohonem všech kol a hlavně bych hodně řešil použité pneumatiky.