Elektroauta emisní problém neřeší, hlásí Dekra ze Stuttgartu

23.11.2016 Honza Blažek , 6 komentářů

Proč elektroauta škodí ve městech skoro stejně jako diesely?

Stuttgart se řadí mezi ta německá města, která se nejvíce potýkají s kvalitou ovzduší, a tak není divu, že se zde také stále přiostřuje boj proti motoristům. Hlavním problémem nejsou ani tak emise CO2, ale hlavně mnohem škodlivější prach a jemné částice. Nezávislé měření Dekry však ukázalo, že elektromobily nejsou ani zdaleka řešením. Jejich negativní „příspěvek“ k znečištění se v provozu blíží autům s běžným spalovacím motorem. Jak to?

Sázka na elektromobily a regulace dopravy je chybná. Stačí pořádně čistit ulice.

Feinstaubalarm je ve Stuttgartu stále častější – zákaz vjezdu nákladních aut do města je při zhoršených emisních podmínkách rozšířen i na osobní auta. To samozřejmě omezuje spoustu lidí, a tak se ve městě aktuálně odehrávají bouřlivé diskuze o řešení problému. Město motivuje lidi k využívání hromadné dopravy, zákazy směřuje zejména na majitele dieselových aut, která jsou přece špinavá, a preferuje elektromobilitu. Jenže, jak ukázalo měření prachu a jemných částic, které provedla nezávislá společnost Dekra, v praxi přispějí elektromobily ke zlepšení ovzduší ve městě  mnohem méně, než se od nich očekává. Jak už to ale tak bývá, je velmi složité přenést politickou „zelenou“ diskuzi do věcné roviny naměřených hodnot a faktů. A protože i u nás je pro politiky a různé zelené organizace módní vzít si do hledáčku motoristy a vymýšlet jim různá omezení a zpoplatnění, použiji aktuální stuttgartskou kauzu a interpretaci hodnot šéfem stuttgartské Dekry Clemensem Klinkem k tomu, abych alespoň trochu přispěl k rozšíření obzorů nás všech. Jaké jsou tedy emise elektromobilu?

Naměřené hodnoty hovoří jasně

Prašnost vzniká z velké části valivým odporem pneumatik, třením při brzdění a vířením pouličního prachu.

Měření Dekry provedená v roce 2015 ukázala, že ve Stuttgartu je každý den uvolněno do ovzduší v průměru 475 kilogramů prachu a jemných částic. Jenže jen 77 kilogramů pochází z automobilových výfuků. Zbylých téměř 400 kg, tedy zhruba 84 procent, vzniká odvalováním pneumatik, třením brzdové soustavy a tzv. resuspenzí pouličního prachu (znovuvíření částic prachu uložených na vozovce). Z toho plyne jasný závěr – drtivou většinu emisí pevných částic vyprodukuje i projíždějící elektromobil a rozdíl mezi ním a běžným autem se spalovacím motorem je v tomto ohledu téměř zanedbatelný.

Zákazy vjezdu podle typu pohonu jsou nesmysl!

Z technického pohledu totiž dnešní moderní turbodieselová auta vybavená nejrůznějšími systémy a hlavně filtry pevných částic produkují z hlediska pevných prachových částic menší hodnoty, než auta benzinová. Ukazuje se, že paušální zákazy vjezdu podle typu pohonu, nemají téměř žádný smysl – druh pohonu a z něj vzniklé emise, totiž kvalitu ovzduší z hlediska pevných částic víceméně neovlivňují. Nedávno byly rovněž otevřeny diskuze o filtrech pevných částic i pro benzinové agregáty a vypadá to, že se jich skutečně dočkáme.

emise elektromobilu prach a jemné částice

Zdroje pevných částic? Třeba i plynový kotel

Pevné částice ve vzduchu jsou ze zdravotního hlediska nebezpečný prevít. O tom žádná. Jenže další stuttgartské měření, tentokrát z roku 2014, realizované úřadem pro životní prostředí a ochranu přírody, ukazuje, že místní emise pevných částic z výfuků tvoří jen 6 % celkového počtu škodlivého prachu. Dalších 31 % mají na svědomí právě již zmíněné odvalující se pneumatiky, tření brzdového obložení a víření pouličního prachu projíždějícími vozy. Jenže více jak polovina prachových částic ve vzduchu nevzniká v daném místě měření, ale je produkována jinde a přítomna tak jako tak. Kromě velkých znečišťovatelů za ní stojí i střední a malé spalovací zdroje, jako jsou třeba i obyčejné plynové kotle s malým hořákem. Kromě toho je při pohledu do historie jasně patrné, že z hlediska snižování škodlivých emisí vypouštěných do ovzduší udělal právě automobilový průmysl největší pokrok.

Řešení? Žádné uzavírky, ale naopak plynulá doprava a čištění silnic

Politici ve Stuttgartu, a jsem si jistý, že i u nás, volají při zhoršených emisních podmínkách po regulacích dopravy, uzavírání jízdních pruhů a podobně. Jejich řešení ale většinou vede k tvorbě kolon, což je přesně to, čeho by se měli vyvarovat. Emise pevných částic vznikají při brzdění a rozjíždění, takže naopak plynulá doprava co možná největším počtem jízdních pruhů je receptem na snížení emisí. Dalším účinným příspěvkem k lepšímu vzduchu je pravidelné a důkladné čištění povrchu silnic. Jenže to znamená plánování, práci a peníze navíc…mnohem jednodušší je omezovat řidiče, kteří mají jen málo možností se bránit. Co na tom, že ovzduší se tím nezlepší, ale pojmenovali jsme nepřítele – je jím motorista. Tedy vlastně skoro každý z nás.


emise elektromobilu prach a jemné částiceMěření prachu a pevných částic

Líbil se vám článek? Nenechte si ho pro sebe:

6 komentářů

Lancer
29.11.2016

Máte prosím někde odkaz na zdroj nebo na původní studii? Googlím a nic nenacházím. Díky

Odpovědět

Denny
29.11.2016

Ač cyklofanatik a vlahý elektrofanda oceňuji věcné a slušné podání zajímavé problematiky. Jen jsou některé formulace dost vágní (např. moderní turbodiesely znamená s dpf nebo i scr?) a spousta důležitých údajů chybí úplně – metodika, vliv plynulejší jízdy a menšího používání brzd u EVs aj. Je možné dodat zdroj, němčinou nevládnu?

Odpovědět

    Honza Blažek
    30.11.2016

    zdroj – viz. předchozí komentář

    Odpovědět

Pepa
3.12.2016

Zajímalo by mne, zda se sleduje znečištění ovzduší z hustěho leteckého provozu hlavně v blízkosti větších letišť. Vždyť se jedná o kvanta spáleného leteckého paliva-petroleje. Bylo by zajímavé srovnání spotřebovaného paliva v leteckém provozu a silničním provozu.

Odpovědět

Brakant
16.5.2017

To je zase jedna z polovičatých studií, která řekne A, ale ostatními písmeny abecedy se nezaobírá. Že by záměrně? Nesponzoruje Dekru Das Problem Auto? Prachu se sice nezbavíme, to je vcelku logické a dělat na to podobný průzkum může napadnout jen někoho, kdo nemá smysluplnější zaměstnání, ale hlavně je u elektromobilů nulová lokální emise NOx a dalších toxických sajrajtů. Vsadím se o cokoli, že když bysme najednou nějakým kouzlem ze všech aut v Praze udělali elektromobily, lidi v centru by ten rozdíl cítili už za dva – tři dny provozu, jak by se intravilán odvětral od většiny emisí. A navíc by výrazně klesla hlučnost. Ano zůstal by hluk od kol, ale v ulicích centra s pomalým provozem se nejvíc nese kravál aut s děravým nebo „tuningovým“ výfukem (a samozřejmě z motorek) . A lidem by ráno pod oknama navíc neklapaly zahřívající se diesely. Takže ano, kvalitě života by plná elektromobilita ve městech pomohla výrazně, teď jde o to, jak to udělat s dobíjením. Argumenty typu „emise z elektrárny“ si nechte od cesty, zkuste si to důsledně propočítat a nebudete se stačit divit tomu rozdílu na kilometr jízdy ve prospěch elektromobilu při energetickém mixu 50/50 (emisní/bezemisní zdroje) což je dnešní realita v ČR a bude se dál překlápět na podíl 30/70 v horizontu deseti let.

Odpovědět

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *