Německá města mají povětšinou velmi uspořádaný ráz a navzdory válce i spoustu historických památek.
Německá města mají povětšinou velmi uspořádaný ráz a navzdory válce i spoustu historických památek.
Je zvláštní, když vám moderní technologie dávají vzpomenout na doby dávno minulé. Mazda 3 s atmosférickým benzinovým motorem 1.5 je přesně taková. Její motor nejde s davem – má normální objem, nemá turbo, jeho výkon má nudný průměr 100 koní. A přesto není tohle auto za zenitem, ale naopak stojí před novými obzory…
Každá značka se snaží mít něco, co jí charakterizuje a odlišuje. Mazda šla v tomto ohledu před lety do velkého rizika, které jí ale zatím vychází. Dnes už si skoro každý s touto automobilkou spojí soubor konstrukčních opatření Skyactiv, který dokazuje, že ani v masové produkci, nemusí jít všichni úplně stejnou cestou. Po modelech CX-5 a Mazda 6 (test verze s benzinovým dvoulitrem najdete tady) přichází tyto technologie i do nižší střední třídy. Jaký dojem ve mně zanechala Mazda 3 s benzinovým motorem 1.5 litru?
Zajímavá konstrukce, ale v konečném důsledku dost obyčejný projev a diskutabilní přínos.
Nezastírám, že patřím k těm, kterým se líbí benzinový atmosférický dvoulitr v Mazdě 6. Je to motor s charakterem a na to, jak pěkně jede, tak na konci potěší nižší spotřebou, než by člověk čekal. Takže není divu, že jsem byl dost zvědavý i na menší kubaturu 1,5 litru se stejnými technologiemi v Mazdě 3. A vystřízlivěl jsem hned po prvním nastartování – studený motor je poměrně hlučný a kromě toho drží nezvykle vysoké volnoběžné otáčky kolem 2000/min. Jasně, po chvíli se uklidní a už neruší, ale, že by mi zrovna tenhle projev nějak přirostl k srdci, to se říct nedá. Vím, že auto není jenom o motoru, ale i následující kilometry se na čtyřválec hodně koncentruji. Ve městě mi jeho charakter vyhovuje – neprotestuje v nízkých otáčkách, posádku nikterak neruší a v případě, že ho člověk vytočí, je v městském provozu i hbitý. Moje spotřeba se ve městě pohybovala kolem 7 l/100 km. Je mi jasné, že ten, kdo jezdí častěji dálniční trasy, nebude pro tento motor klientem, ale samozřejmě vycházím z toho, že i na dálnici se tahle Mazda dříve či později dostane. A právě v tomto režimu se naplno projeví nevýhody pohonného agregátu. V dálničních stoupáních budete muset podřazovat na pětku, při naloženém autě dokonce i na čtyřku. Pokud budete chtít jet svižněji, je nutností držet motor v otáčkách (třeba až nad 4500/min) a ani tak nebudete žádný dálniční dravec. Spotřeba? Mezi 7,5 až 8 l/100 km a to jsem zase tak moc nevyváděl.
Dvoulitr je pouze o 25 000 Kč dražší – pokud jen trochu můžete, zainvestujte do něj.
Motor je tedy sice konstrukčně zajímavý, ale v reálu vlastně úplně obyčejný. Tak proč mám při svírání volantu a řazení tak příjemný pocit? Nejlépe mi na to odpoví okresky a zatáčky. Mazda 3 má totiž propracovaný a velmi dobře odladěný podvozek, který si poradí i s výkonnějšími (a těžšími) motory. Proto auto působí s jednapětkou velmi lehce, agilně, ovladatelně a má rozumně nastavený komfort odpružení. Řazení je přesné s krátkými drahami, jedno z nejlepších, co znám. To samé mohu říci i o řízení – řidič má na volantu velmi dobrý pocit, je stále intuitivně spojen s autem a ví, co se děje, aniž by z něj podvozek vytřásl duši. Mazda 3 je na okreskách zábavné auto. Hurá! A kromě toho mi v lehce svižnějším tempu žrala jen 5,8 l/100 km. To už není špatné.
Výhrady nemám ani k praktické stránce. Mazda 3 je v rámci své třídy dostatečně prostorná, mile mne překvapila nejen místem pro zadní cestující, ale i pozicí sezení vzadu. I dospělí zde mohou pohodlně absolvovat delší cestu. Vpředu se samozřejmě sedí také dobře, pozice za volantem se hledá snadno, s autem jsem se rychle sžil. Tudíž chválím i ergonomii přístrojové desky, základní funkce se ovládají bezproblémově, nechybí logika v jejich rozmístění. Mazda 3 se mi líbí i zvenku – nekopíruje ostatní, je svá, elegantní, sportovní, nekontroverzní…
Jsi trochu individualista a hledáš mezi kompaktními auty alternativu k hlavnímu proudu. Líbí se ti, když je auto odlišné i konstrukčně, nejdeš primárně po nejnižší ceně. Jezdíš hlavně po městě a kolem něj, na dálnici vyrážíš jen občas. Dělá ti radost, když se auto pěkně ovládá, rád řídíš, ale na druhou stranu nejezdíš kdovíjak rychle.
Mazda 3 má startovací cenu 359 900 Kč, což je zároveň základní cena testovaného auta. S motorem 1,5 litru lze kombinovat první tři výbavy z celkových pěti. Nabídka příplatků je u Mazdy tradičně omezenější, zákazník si musí vybrat z výbavy, která mu nejvíce vyhovuje. Jako rozumný kompromis mi připadá úroveň Attraction (cena od 449 900 Kč).
Důvodů ke koupi nabízí Mazda 3 hned celou řadu – je v rozumné míře individualistická a její promyšlená konstrukce má pozitivní přínos v oblasti jízdních vlastností. Perfektně a bezpečně se řídí, má skvělé řazení, dokáže být zábavná v zatáčkovitých pasážích, uvnitř je docela prostorná a ani cena není kdovíjak přemrštěná.
Motor 1.5 bez přeplňování má své limity, které se naplno ukáží hlavně na dálnici, v kopích a při větším zatížení. Atmosférický charakter vyžaduje jiný jízdní styl, což nemusí každému vyhovovat. Kromě toho nijak zásadně neboduje ani spotřebou.
Jestli cítíte, že by Mazda 3 mohla být vaše krevní skupina, určitě ji vyzkoušejte. Je to propracované, funkční auto, za jehož volantem se nemusíte nudit. Pokud ale nebudete jezdit hlavně po městě a hatchback bude sloužit jako klasický rodinný univerzál, zvažte jiný motor. Benzinová jednapětka mne moc nenadchla – určitě by jí prospělo trochu více výkonu, možná alespoň o deci větší zdvihový objem… Zkrátka něco, co by zásadněji podtrhlo její konstrukční výjimečnost a přineslo řidiči reálnou přidanou hodnotu.
