Německé roviny nejsou fádní. Jen vědět, kam vyrazit.

1. Lužická jezera (Lausitzer Seenland)

Velmi zvláštní jezerní komplex vznikl a stále vzniká zaplavením dřívějších dolů a jam. Podle všeho se tak jedná o největší lidskou rukou vytvořený vodní svět v Evropě. Díky tomu, že je vše víceméně nové, je tato oblast výjimečná infrastrukturou pro cyklisty, in-line bruslaře či milovníky kempingu. Je ale fakt, že na druhou stranu zase postrádá větší přírodní kouzlo, protože vegetace je povětšinou nově zasazená.  Z pohledu českých návštěvníků patří k jejím dalším velký výhodám blízkost hranic – vždyť z Liberce je to necelých 100 km, z Ústí nad Labem jen o pár desítek kilometrů dále. Pro milovníky cyklistiky je určeno celkem 7 dálkových a tematických tras, které vedou napříč Lužickou jezerní krajinou. Seeland Route (186 km) vás provede nejzajímavějšími místy,  dálková trasa dlouhá přes 500 km zase zprostředkuje směsici plnou průmyslové kultury, impozantních dolů a strojů či rekultivované přírody. Ale my už vyrážíme o zhruba 50 kilometrů dále směrem k Berlínu…

2. Sprévský les (Spreewald)

Druhým tipem pro ideální rovinaté cyklovýlety je biosférická rezervace UNESCO Sprévský les (Spreewald). V případě oblasti Spreewald se jedná o naprosto jedinečnou lužní oblast, přetvářenou člověkem na kulturní krajinu už po staletí, která však i tak zůstává z velké části nedotčená. Mozaika luk, polí a lesů protkaná předivem řek o celkové délce přes 1000 km tu připomíná rozlehlé parky. Ve Sprévském lese sídlí také slovanský národ Srbů/Vendů s prastarými tradicemi a kroji, jehož minulosti i současnost připomínají nyní dvojjazyčné nápisy. Za vidění stojí i místní vesnice s tradičními sruby a venkovskými zahradami.

Spreewald nejspíš víc než přírodními krásami a upravenými městečky si lidé spojují s chutnými okurkami. Na ty narazíte podél silnic, v každém centru měst i samozřejmě u každého přístaviště, odkud vozí turisty. Proslulost získaly oprávněně, díky různým příchutím (česnek, koření, pepř, hořčice aj.) se jich hned tak nepřejíte. Okurky (Gurken) ovlivňují i názvosloví: stezky a cesty pro pěší i cyklisty tu signalizují putování po této dobrotě (Gurkenradweg apod.).

 

3. Jezerní ráj u Berlína (Meklenbursko)

Třetím tipem jsou jezera severně od Berlína. Na rozdíl od Spreewaldu se jedná často o rozlehlé vodní plochy, včetně největšího jezera na území Meklenburské jezerní plošiny. Cestou od Berlína jsme nejdříve nakoukli do oblasti přírodních parků Stechlin-Ruppiner Land a Uckermärkische Seen, podívali se na rodinami s dětmi vyhledávaný park Ziegelei u Mildenbergu. Bývalá rozlehlá cihelna se změnila na průmyslový a technický park, s vlastním vláčkem a přístavištěm. Cihly si tu můžete uplácat dodnes, a sami. Následně jsme „prolétli“ rozlehlý národní park Müritz.

Snovou jezerní krajinu s víc než 130 jezery, prastarými bukovými lesy a tajuplnými bažinami protíná na 660 km stezek, které jsou přístupné z různých směrů. Müritz je známý také jako hnízdiště vzácných velkých ptáků. Není divu, že se těší obrovské oblibě právě mezi milovníky přírody a ornitology. Blízká setkání se vzácnými druhy zvířat, například s orlem mořským, kterému hrozí vyhynutí, s páry orlovců říčních nebo s jeřáby, dělají z výletů po četných cyklistických a turistických stezkách nezapomenutelné dobrodružství v nádherné přírodě. Divoká zvířata můžete pozorovat ze speciálních pozorovacích stanovišť vybudovaných u Serrahnu v jižní části národního parku. Rozhodně nevynechejte město Waren s jeho starobylým městem a Müritzmuseem.

Jak lokality dobře poznat?

1. Autem – Z Prahy jedete s výjimkou chybějícího úseku D8 přes Středohoří stále po dálnici, po cca čtyřech hodinách odbočíte u Lübbenau na spreewaldské, vesměs skvěle upravené silničky lákající k pohodovým projížďkám. Vzdálenost mezi Spreewaldem a Müritzem lze překonat rychle po vnějším dálničním okruhu kolem Berlína. Silnice k jezerům jsou však již užší a lemované často alejemi, které jsou působivé, ale i přes ochranu svodidly nebezpečně. Spěchejte pomalu!

2. Na kole – Německo má možná již více cyklostezek než silnic a další se stále budují. Nic proti tomu, aspoň cyklisté neohrožují sebe a automobilisty jízdou po hlavních silnicích. Kolo umožňuje dostat se na místa, kam autem nedojedete a pešky by to trvalo moc dlouho. Cyklotrasy mají své názvy a tak často dopředu signalizují, kudy povedou či jak budou náročné.

3. Kanoe/kajak – S pádlem se většinou nevydáváte na dlouhé štreky, ale kdo by chtěl, tak by sítí řek, kanálů a jezer mohl proplout nejspíš ze Spreewaldu až na zmíněná jezera. Kanoemi raději však kratší výlety, některé etapy by mohly být dost nudné a úmorné. Ale výlety na kajacích po Havole jsou oblíbené.

4. Lodí – Přístaviště ve Spreewaldu svědčí o tom, že právě tento způsob patří po bicyklech k nejoblíbenějším. Tiché proplouvání přírodou, bez námahy a starostí. A pak pořádné občerstvení, nejlépe klobásu a okurku. PO jezerech se pluje samozřejmě parníky. Jakmile je někde větší plocha, tak tam uvidíte výletní loď. Na větší je často možné vzít kolo s sebou.

5. Pěšky – Trekking (jak jinak, než s hůlkami) je sice pomalý, ale zase si vše prohlédnete nejdůkladněji a nejspíš – při zachování klidu – ze živé přírody uvidíte a nafotíte nejvíc. V národním parku Müritz se můžete zúčastnit i některé z pravidelných vycházek pořádaných vedením národního parku.

¡ Realizaci celého projektu, s jehož výstupy se můžete kromě mého blogu setkat i na www.autokabelky.cz, www.classicblog.cz a www.automotofin.cz,  podpořili Volkswagen a Německá centrála cestovního ruchu. Kromě jiného tak během zhruba 2000 najetých kilometrů vznikl i test nového Volkswagenu Touran 2.0 TDI.