Kodiaq je jen o 4 centimetry delší než Octavia, ale díky šířce a vyšší stavbě působí mnohem mohutněji.
Hyundai Santa Fe je přímou konkurencí modelu Škoda Kodiaq – jsou si velmi podobné rozměrově, funkčně, prostorem i cenou. Jak dopadne korejský model, když se vydá po stopách aljašského medvěda z Mladé Boleslavi? Roztrhá ho Kodiaq na cucky, nebo si na něm naopak vyláme zuby? Týden za volantem leccos prozradil.
Hyundai Santa Fe sice z hlediska prodejů v ČR stojí nejen ve stínu svého menšího sourozence SUV Tucson, ale zároveň ho válcuje i Škoda Kodiaq, které bylo v roce 2016 registrováno třikrát víc než Santa Féček, a to se vlastně ještě ani oficiálně neprodávala. Jedna věc jsou čísla a přirozená dominance Škodovky na našem trhu, druhou věcí je však auto jako takové, a to nelze posuzovat podle čárek ve statistikách, ale podle chování na silnici.
Pěkný design, příjemný cestovní komfort a slušná funkčnost. To jsou trumfy Santa Fe.
Specifikaci testovaného auta jsem si schválně vybral tak, aby byla co možná nejblíže mým představám o ideálním Santa Féčku. Popravdě, moc na výběr toho Hyundai hlavně z hlediska motorů nenabízí. Můžete si vybrat buď benzinový čtyřválec 2,4 litru (188 koní), který si však do tohoto auta objedná jen málokdo, protože je nabízen pouze v kombinaci se základní výbavou Confidence a jen s manuálním řazením. Na druhou stranu je zase o 100 000 Kč levnější než turbodiesel 2,2 litru s výkonem 200 koní, který jsem si v prostřední výbavě Style zvolil já, a to s pohonem 4×4 a manuálním řazením. Výchozí cena této specifikace je 899 990 Kč. Cenově se pohybujeme v revíru Kodiaqu, jakkoliv přímé srovnání moc možné není, protože např. mladoboleslavské SUV nenabízí pro nejsilnější turbodiesel (190 k) manuální řazení.
První dva dny jsem ujel jen pár kilometrů hlavně po městě, ale ve čtvrtek už jezdím více. Motor má sílu, jak by také ne, když má na dnešní čtyřválcové poměry velmi slušný objem a točivý moment 440 Nm. Rovněž jeho kultivovanost a hlučnost jsou na dobré úrovni, při jízdě neruší a šestistupňová manuální převodovka je k němu dobře odstupňovaná. U pohonného ústrojí nemám u tohoto typu auta nic zásadního ke kritice, také pohon všech kol funguje bez problémů.
Z hlediska užitných vlastností mě Hyundai Santa Fe nezklamal. I přesto, že jsem testoval sedmimístnou verzi (pro mě a většinu lidí asi zbytečnou), kufr naprosto vyhovoval potřebám. Když už jsme u sedadel ve třetí řadě – přístup k nim není zrovna snadný a je to prolejzačka spíše pro děti než dospělé. Opěradla sedadel ve druhé řadě nemají polohovou paměť, takže se musí pokaždé znovu nastavit… zkrátka Santa Fe by mi vyhovovalo lépe pětimístné. Dobrou vychytávkou je možnost uložení roletky zavazadlového prostoru pod podlahu kufru – detail, který potěší. Stejně tak je na výši i cestovní komfort, auto má měkčí nastavení odpružení a k solidnímu tlumení nerovností přispěly i pneumatiky s vyšším profilovým číslem, což byl další důkaz toho, že velká kola jsou sice hezká, ale s menšími obutými do normálních pneumatik se příjemněji jezdí.
V oblasti konektivity a infotainmentu ujel Santaféčku v porovnání s novými modely vlak.
Už mám najeto dost, abych měl relevantní představu o spotřebě. Městské pojížďky mi odčerpaly z nádrže o objemu 64 litrů zhruba 11 l každých 100 km – není to zrovna málo, ale u SUV to v městském režimu není nic zase tak výjimečného. Na běžné okresce jsem se při plynulé jízdě dostal výrazně níže. S trochou snahy se dá jezdit i k 7 l/100 km, častěji jsem se však pohyboval kolem 8 l/100 km. Dálnice pak znamená spotřebu 8,5 – 9 l/100 km. Že bych Hyundai Santa Fe 2.2 CRDi označil za úsporný automobil, to se říct nedá. Velký motor zkrátka znamená i poměrně velký rozptyl ve spotřebě v závislosti na jízdním stylu, profilu trati a zatížení. Mimochodem, na kouli utáhne Santa Fe přívěs s hmotností až 2500 kg.
Jako auto je Santa Fe dobrým služebníkem, ale už je u něj patrné, že původem pochází z roku 2012, byť v roce 2016 prodělalo nejen kosmetický facelift. Dnešní nová auta jsou přeci jen trochu jinde, Kodiaq nevyjímaje. Souboj o přízeň řidičů se čím dál častěji přestane odehrávat v rovině jízdních vlastností nebo v tom, jaký je v sedmimístné verzi přístup je dozadu. Mnohem pravděpodobněji se přesuneme na pole informačních technologií a infotainmentu, a to jsou oblasti, kde je aktuálně Škoda Kodiaq tak daleko před Santa Fe, že korejské SUV ztrácí stopu…
Hledáš větší SUV a nevidíš moc důvodů, proč bys měl hledat jen v rámci koncernu VW. Máš docela peníze, ale buď ne tolik, aby sis dopřál stejně vybavené prémiové auto, nebo prostě prémiovku ani nechceš. Oceníš silný naftový motor, pohon všech kol je pro tebe jasná volba, na automatu naopak netrváš. Hyundai Snata Fe se ti líbí vzhledově a na nějaké trendy v konektivitě zvysoka…
Základní Santa Fe s benzinovým motorem 2.4 GDI (188 k) stojí 679 990 Kč, ale jde o verzi se základní výbavou a pohonem pouze předních kol. Za turbodiesel 2,2 litru (200 k) ve verzi 4×4 zaplatíš nejméně 829 990 Kč, testované auto v prostřední výbavě Style pak přišlo na 943 890 Kč.
Protože je to vzhledově pěkné auto s odpovídající užitnou hodnotou a solidním pohonným ústrojím. Má motor, který v dnešní době potěší objemem 2,2 litru, jenž se pozitivně odráží v jeho charakteru a síle. Chválím také cestovní komfort a prostornost (samozřejmě ne ve třetí řadě) a potěší samozřejmě také pro Hyundai typická pětiletá záruka.
Za slabiny považuji výrazně redukovanou nabídku motorů, která nemusí ani zdaleka vyhovět všem, a s tím související poměrně jasně navrženou ceníkovou matici kombinací výbav a pohonů. U dnešního auta bych v tomto segmentu a cenové hladině také čekal modernější systémy a možnosti v oblasti konektivity. Trochu promyšlenější by rovněž mohl být přístup na sedadla ve třetí řadě.
Santa Fe považuji za volbu konzumního motoristy, který si nepotrpí na aktuální trendy v oblasti konektivity a kupuje auto spíše podle toho, jestli mu vyhovuje po užitné stránce, že se mu líbí a dealera má zrovna za rohem. Při takovém pohledu na auta Hyundai Santa Fe bez debat splní očekávání – je prostorný, v případě turbodieselu má silný motor, fungující pohon všech kol, aktuální jízdní systémy a asistenty a k tomu cenovku, která zapadá do daného segmentu. V tom je ale také zároveň dost těsno a konkurence nezahálí…
Jeden…z těch pouhých dvou, co jsou v nabídce…
A hlavne nemá na prednej maske znak ŠKODA
Souhlasím s Peterem,je mi už z toho blbě,jak všichni redaktoři nadržují značce Škoda,už se o tom veřejně mluví.Ať žije Škoda!!!!Nejlepší auto na světě.
Děkuji, za Váš návrh dívat se v autě na velký displej, ale raději budu koukat na silnici.
Len tak pr zaujímavosť, ja mám za 12 rokov už druhe santafe,
– prvé 200 000km, okrem pneu, zadné tlmiče perovania, 1 x gulový čap a 1x výmena brzdových doštičiek a to včetko…. výmena oleja čo 20 000km, motor 2,2crdi 114 kw
– druhé santa fe motor 2,2crdi, 147 kw, aut.prevodovka, najazdené 300 000 km, ide normálne, motorový olej od výmeny po výmenu čo 20 000km. Opravy – štarter cca 220 000km. ýmena 1x gulový čap, 1 x zadný náboj kola, 2 x torzne tyčky, čidlo prítomnosti vody v palivovom čerpadle, 2x ýmena brzd.doštičiek a pri 250 000km výmena brzdových kotúčov. A to je včetko, auto plne funkčné, bez problémov, je pravda že nemám info taiment ale jazdí sa na aute. Plná spokojnosť. Auto je videniu
Insider
„Za slabiny považuji výrazně redukovanou nabídku motorů, která nemusí ani zdaleka vyhovět všem, a s tím související poměrně jasně navrženou ceníkovou matici kombinací výbav a pohonů.“ – A kolik motorů budete při provozu auta používat? Argument jak noha…