Úpravou výfukového potrubí se snad monoposty F1 zase stanou akusticky atraktivnější.
Úpravou výfukového potrubí se snad monoposty F1 zase stanou akusticky atraktivnější.
Zvenku je Citroën C4 Picasso designově zajímavý, ale skutečná návštěva jiné planety vás čeká po usednutí dovnitř. Moje oči těkají po interiéru, trochu se ztrácím. Tohle je auto, v kterém se musíte zabydlet. Určitě není pro každého, a to je právě to, co se mi na něm líbí.
Citroën měl vždycky odvahu dělat věci jinak, než je běžné. Jenže přišla doba (ehm, jestli vůbec někdy za posledních 15 let taková byla), kdy inovativní přístup přestal být hlavním důvodem koupě, a stala se z něj jakási přidaná hodnota produktu, který musí v ostatních ohledech splnit standardní očekávání zákazníků dané třídy. Takže i Citroën C4 Picasso nemůže mezi rodinnými MPV stavět jen na tom, že je trochu „ulítlej“.
Baf! V interiéru na tebe vybafne 16 tlačítek na volantu a dalších 18 na palubní desce!
No, málo to určitě není, jakkoliv definovat, kde je u auta rozumná hranice v počtu tlačítek a ovládacích prvků, také jednoznačně nejde. Ale přeci jen 16 tlačítek na volantu a dalších 18 na palubní desce… a to se na vás ještě po nastartování rozsvítí displeje (lze volit mezi moderním a klasickým vzhledem) umístěné uprostřed členitě navržené palubní desky. Sedím v autě asi 30 sekund, ještě jsem s ním neujel ani metr, a už cítím, že se blíží moment, kdy si na něj chci udělat názor. Tak to pozor, ještě ne! Postupně nacházím, co je třeba, začínám chápat logiku rozvržení prvků a uvědomuji si, že pokud by mi tohle auto mělo dělat každodenní společnost následující třeba tři čtyři roky, tak bych to podstatné asi vždycky našel. Ale musíte být ochotní (a schopní) si vše dobře pamatovat, pro sklerotiky to zrovna není. S rizikem odlišnosti šel Citroën na hranu, ne za ní. Ano, musíte být trochu „švihlí“, aby vás C4 Picasso těšilo a nenervovalo, ale i s komplikovanou ženou můžete přeci nalézt příjemnou symbiózu….
Jízdním projevem je to příhraniční typ Alsasana – umí dobře německy, ale žije na francouzské straně.
Jak je Citroën C4 Picasso jiný v interiéru a extravagantní v exteriéru, tak se po stránce techniky srovnal v podstatných oblastech s ostatními, což je jenom dobrá zpráva. Zcela nově vyvinutá platforma podvozku funguje velmi dobře, auto zvládá přejezd nerovností bez výrazných rázů, ochotně zatáčí a na to, že jde o rodinné MPV a ještě k tomu francouzské, tak se s ním bez větších problémů dá jezdit i celkem sportovně. Také stabilita ve vyšších rychlostech je dobrá, stejně tak řízení mne mile překvapilo svou tuhostí, solidními reakcemi a uspokojivou zpětnou vazbou. Jediné, na čem by měli Francouzi ještě máknout, je převodovka. Samozřejmě, že s ní jde řadit, ale dráhy jsou volnější, přeřazování doprovází křupnutí, které můžete a nemusíte vnímat.
Turbodiesel 1.6 HDI (115 k) představuje střed nabídky naftových motorů (existuje ještě verze 90 k a dvoulitr HDI s výkonem 150 k). Nebylo by na škodu, kdyby měl motor o pár koní víc, ale neznamená to, že by si s autem v intencích normální jízdy neporadil. Jedná se o velmi dobře odhlučněný agregát a dokonce ani stop-start systém mně v tomhle autě skoro nevadil (což je co říct). V zimní provozu jsem s Citroënem C4 Picasso 1.6 HDI jezdil za 6,6 l/100 km – hodnota by mohla být nižší, ale právě kvůli zimním podmínkách berte tento údaj trochu s rezervou. Věřím, že v létě půjde jezdit kolem šesti litrů.
Rodinné MPV si kupujete hlavně kvůli prostoru a praktičnosti a pro vícečlennou rodinu bude v tomto ohledu určitě lepší prodloužená verze Grand. I k těmto oblastem totiž Citroën přistoupil trochu jinak – nesází na maximalizaci užitku co do prostoru, ale co do prostředí. Díky masivnímu prosklení si budete připadat jako v letadle a samotný výhled z vozu je dobrý, jakkoliv karoserie zase tak přehledná není. Při manévrování ale potěší dobrý rejd. Rovněž si můžete na palubu objednat řadu systémů, které nejsou v této třídě vůbec běžné – masážní sedačky, komfortní podnožka pod nohy spolujezdce, jehož sedadlo tak připomíná spíše business-třídu v letadle a spoustu spoustu různých paketů zahrnujících všechno možné – v tomto ohledu vás odkáži na ceník výrobce. Citroënu se tedy podařilo vnést do útulného interiéru C4 Picasso atmosféru kvality a klidu, byť z hlediska ryzí praktičnosti to zase taková sláva není – například vzadu je docela málo místa na hlavu dospělých cestujících, kteří kvůli kratším sedákům ani nesedí moc pohodlně.
Můžete si přečíst i můj test prodloužené verze Citroën Grand C4 Picasso s motorem 2.0 HDI a automatickou převodovkou.
Máš rád kreativitu, inovace, design a zřejmě musíš mít rád Francii a její trochu rozšafný způsob života, protože kdo jiný, než Citroën ho umí převtělit do auta. Nemáš problém s neobvyklou ergonomií, novými technologiemi a nedělá ti problém zapamatovat si různé postupy a možnosti nastavování palubních systémů. Máš menší děti a chceš spíš zajímavě řešené a uvnitř útulné MPV. Cena pro tebe není hlavním kritériem, přesto jsi rád, pokud auto moc nežere.
Za nejlevnější Citroën C4 Picasso s benzinovým motorem 1.6 VTi (120 k) zaplatíš 434 900 Kč. Turbodiesel 1.6 HDI se prodává ve dvou výkonech (90 a 115 k), i ten výkonnější, který byl i pod kapotou testovaného auta, lze kombinovat se základní výbavou Attraction a přijde na 499 900 Kč. Testované auto ale bylo z opačné strany ceníku – v nejvyšší výbavě Exclusive a s řadou příplatků nakonec stálo 764 800 Kč.
Protože se v kategorii MPV odlišuje od ostatních, má výrazný vzhled a inovativní koncept interiéru. Protože má dobrý podvozek a líbí se ti nové technologie a systémy. Využiješ možnost příplatkových prvků, které zvýší komfort (třeba masážní sedadla, či podnožky u spolujezedce) a bezpečnost. Protože jsi pilot a v prosklené kabině si připadáš jako v letadle.
Protože není mezi MPV tak prostorný, protože motor by mohl být ještě o fous výkonnější, převodovka přesnější a protože ovládání funkcí v interiéru nemusí vyhovovat každému. Kromě toho lze najít mezi konkurenty levnější nabídky.
Citroën udělal u C4 Picasso velký krok vpřed hlavně díky podvozku, který je jistý a přitom komfortní a nerázuje, jak bývalo zvykem u předchozí generace. Motor 1.6 HDI (115 k) považuji za dostatečnou motorizaci, jakkoliv by mohl být výkonnější. C4 Picasso se tedy na silnici bezproblémově řídí, je z něj dobrý výhled a pokud máte rádi vychytávky, které jinde nenabízejí, tak jste u něj na správné adrese. U MPV mi vadí, když není tak prostorné, jak vypadá, dospělí si vzadu moc pohodlí neužijí. Také systému ovládání palubních funkcí jsem ne zcela přišel na chuť – je to pro mě tak na hraně, ale uznávám, že mi možná v tomto směru už pomalu ujíždí vlak a staromilsky mne u auta stále mnohem víc zajímá, jak jezdí.
